taky jste si všimli,že poslední dobou z lidí vymizela ochota a slušnost? Kde jsou ty časy,kdy muži přidrželi dveře ženám nebo se pozdravilo při vstupu do čekárny u lékaře? Dnešní doba je hodně uspěchaná. Každý se žene za svým cílem a nedívá se doprava ani doleva. A když už člověk ty otevřené očí má, hledí do telefonu.
Byla jsem nějakou dobu pracovně v jiném městě. Městě plném cizinců. Pokaždé,když mě pustili první do výtahu nebo přidrželi dveře, byla jsem...řekněme v šoku. Nevěděla jsem skoro jak se v takové situaci zachovat. Ale jak to bylo příjemné. Úsměv se mi na tváři objevil z ničeho nic a i ten den měl najednou jiný nádech.
Fascinují mě ženy s kočárky.Stojí na zastávce a jsou odhodlané. Proč? Musí být. Lidí,kteří by se nabídli,že ji pomůžou s kočárkem nastoupit bych spočítala na jedné ruce. Zamyslete se kolik lidí stojí v blízkosti takové matky s kočárkem. Aniž by si to uvědomovali většina si stoupne o kus dál, jen aby nemuseli pomáhat.
Vraťme se na chvíli zpátky. Vraťme se do doby,kdy ženy byly křehké a potřebovali pomoc mužů. Pojďme si ten svět udělat krásný a plný úsměvů.
Přej Vám krásný podzimní den!
